policajt

(Ne)odpovědní zaměstnanci II

Před časem jsem zde na mém blogu psala úvodní článek o zaměstnancích, které můžeme rozdělit do tří skupin – neodpovědní, poslušní a odpovědní. Na příkladu porady jsme si ukázali zásadní rozdíl v chování a uvažování mezi těmito třemi kategoriemi a dospěli jsme k názoru (předpokládám, že všichni), že touha každého lídra či manažera je mít kolem sebe pouze zaměstnance odpovědné, kteří chápou, co se od nich žádá, a dokáží přinášet vlastní řešení a přístupy. Odpovědní lidé jsou totiž nejen kreativní, ale cítí odpovědnost především sami za sebe, na nikoho a na nic se nevymlouvají, když je problém, věnují všechnu svoji energii na jeho vyřešení a ne na zbytečné tlachání a výmluvy. Z mého článku asi víte, že jsem zastáncem názoru, že stejně jako neumíme vychovat vlastní děti k odpovědnosti, ale pouze k poslušnosti, stejně selháváme i ve „výchově“ zaměstnanců, protože používáme stále stejné manipulativní nástroje či jejich drobné obměny.

Jaký typ manažera jste a k jakému chování je vedete?

A tak určitě již od minulého článku přemítáte nad tím, jak se zbavit manipulace a vytvořit prostředí, které by přitahovalo a vychovávalo odpovědné lidi. První zpráva, která se vám možná nebude líbit, je, že musíte začít sami u sebe. Musíte se podívat kriticky a konstruktivně na svůj styl řízení a na to, jak sami k současnému stavu přispíváte. Kdybyste si pustili nějaká videa o „nevýchově dětí“, dozvěděli byste se, že rodiče (a stejně tak manažeři) se dají rozdělit do tří hlavních kategorií - policajt, učitel, nadšenec a partner.

Policajt

Jak se chováme, když připomínáme policajta, asi není nutné moc vysvětlovat a bohužel, ve firmách je stále tato role nejčastější. Je to role, kdy cítíme, že máme převahu, že můžeme druhou stranu nějakým způsobem „přitlačit ke zdi“, vyhrožujeme, manipulujeme, hrajeme na city, moralizujeme, káráme, odvoláváme se na zákony, vyhlášky, směrnice, postupy, odpovědnosti, termíny apod. Zkuste si vybavit sami sebe při posledním kontaktu s hodně nepříjemným policajtem a uvědomte si, jestli jste měli chuť k nějaké formě spolupráce či převzetí odpovědnosti. A stejně jak jste se cítili vy v roli káraného a bezmocného řidiče, tak se zřejmě cítí i vaši zaměstnanci, pokud jste je právě dostali (i nevědomě) do stejné role. Pravděpodobně si za dveřmi nepomyslí nic lichotivého, ale budou si vědomi rčení: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.“

Učitel

Trochu jiná forma manažera jsou tzv. „učitelé“. A bohužel nejsou to jen personalisté, kteří se domnívají, že zaměstnanec = nepopsaná „tabula rasa“. Zažila jsem mnoho manažerů, kteří se domnívají, že když svým lidem nedají podrobné instrukce jak splnit úkol, jaký zvolit postup, jak vyřešit konflikt se zákazníkem, tak si nebudou vědět rady nebo situaci sami nezvládnou.  A pro hodně často „kontrolují“. Pokud spadáte do kategorie „učitelů“, pak nevědomky vytváříte ve vašich lidech pocit nedostatečnosti a neschopnosti a odebíráte jim smysl pro odpovědnost na každém kroku. Jde vám pravděpodobně spíše o způsob JAK provádět danou činnost než o konečný výsledek. Existují firmy, kde je tento princip tak silně zakořeněn, že zaměstnanec raději dodrží nesmyslnou směrnici, než aby uspokojil potřebu klíčového zákazníka. Tak jako první styl řízení vede spíše k neodpovědnosti, tak tento styl vedení vede spíše k pasivitě a neschopnosti přemýšlet či přebírat odpovědnost. Lidé časem pod vedením „učitele“ přijmou svoji roli „nedokonalého a nekompetentního“ a čekají na příkazy, na pokyny, na postupy s konstatováním: „Stejně se mu to zase nebude líbit, tak raději počkám, až mi řekne, jak to chce.“

Nadšenec

Vedoucí typu nadšenec sice nejsou ve firmách zastoupeni tak často jako předcházející policajt a učitel, ale vyskytují se také. Jsou naopak extrémně benevolentní, nedokáží dobře definovat cíl, kterého je třeba dosáhnout a nechávají vše na podřízených s konstatováním „že si určitě nějak poradí“. Lidé pod takovým šéfem jsou v jednom kuse ve stresu nebo situace začnou zneužívat. Pokud se pak věci vymknout kontrole, zpravidla se záležitosti „zametají pod koberec“ anebo se nechávají „vyhnít“, případně se „na někoho hodí“. Jsou odpovědní stejně tak málo jako jejich podřízení. I když se vám může zdát stěží uvěřitelné, že existují, opak je pravdou.

Partner

A konečně typ manažera, který má všechny předpoklady k tomu, aby kolem sebe vytvářel tým odpovědných lidí. Je jím partner, doslova a dopísmene. Manažer nebo lídr typu partner staví svůj přístup na předpokladu, že lidé, s kterými spolupracuje, jsou pro něj partnery – vnímá je jako sobě rovné, kompetentní, dospělé osoby, které mají dostatek znalostí k tomu, aby zvládli činnosti, které po nich požaduje, pokud jim k tomu přidělí potřebné zdroje. Klíčovým nástrojem jeho vedení je uzavírání dohod, předávání plné odpovědnosti a orientace na výsledek.

Dovolím si citovat v této části Steva Jobse: „Nedává smysl najímat chytré lidi a pak jim říkat, co mají dělat. Najímáme chytré lidi a oni nám říkají, co máme dělat.“

steve jobs a rady pro zaměstnance

 

V dalším třetím díle se dozvíte, jaké jednoduché nástroje a zásady používat, pokud chcete vychovat ve své firmě odpovědné zaměstnance.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>