Scared man

(NE)odpovědní zaměstnanci I

Je tomu právě čtyři roky, co můj život obohatila klíčová osoba tohoto příběhu – moje blonďatá vnučka s radikálními požadavky a názory na to, jak by svět kolem ní měl vypadat. V její přítomnosti jsem si také opakovaně uvědomila, že mám potřebu ve vztahu k ní vyzkoušet jiné „výchovné“ metody, než jsem zkoušela před lety k vlastním dětem. I přesto, že metody jsem změnila, výsledky zůstaly často velmi podobně neuspokojivé. A protože jsem člověk přemýšlivý a neustále hledající, dovedly mě tyto mé „výzkumné“ cesty zpět na téma výchova dětí. Rozhodně nepřestávejte číst, protože tento článek nebude o rodičovství ani prarodičovství ale o nás samotných a našich „výchovných metodách“ vlastních zaměstnanců. Budeme se zamýšlet nad pojmem neodpovědný, odpovědný a poslušný zaměstnanec a jak to změnit, pokud chceme.

Často ve firmách slyším manažery naříkat na to, že převážná část jejich zaměstnanců jsou neodpovědní a že by od nich očekávali odpovědnější přístup k práci a problémům, kterými by se měli ve své práci zabývat. Možná si právě teď říkáte, že dále nemusíte číst, protože Vy máte ve firmě samé „odpovědné zaměstnance“, jenže otázka je, zda jsou odpovědní nebo jen poslušní?

Rozpoznat neodpovědné dítě stejně jako neodpovědného zaměstnance je velmi jednoduché. Neplní si úkoly, očekává, že to někdo dodělá za něj, termíny pro něj nejsou zeď, ale vždy je možné je posunout, často se vyčleňuje vůči kolegům či kolektivu, dělá si věci po svém a přivádí tak vás či kolegy k šílenství, o věcech nediskutuje, je dost sebestředný, záležitosti řeší způsobem, aby byl výsledek výhodný především pro něj samotného. Dokáže zneužívat „slabší kusy ve stádě“, často používá drobné lži, a ještě více výmluvy na „objektivní příčiny“. Je to prostě „potížista“. Možná už jste si i mockrát uvědomili, že vám připomíná na poradě malé umíněné dítě nebo vzdorujícího puberťáka a rozhodně jste si mockrát posteskli, že kdybyste mohli, hned byste se ho zbavili. Často s nimi řešíte osobně problémy v jejich práci, konflikty s jejich kolegy, často se je snažíte přesvědčovat pomocí biče a cukru a různě s nimi manipulovat abyste dosáhli změny jejich chování. Potíž je v tom, že zkoušíte stále nefunkční nástroje (i když jinou formu), díky kterým se tito zaměstnanci chovájí právě tak, jak se chovají. Nemůžete změnit nikdy jejich chování, pokud si neuvědomíte, čím ho Vy sami způsobujete a jak to můžete změnit.

Druhou skupinou zaměstnanců, jsou poslušní zaměstnanci. Často, aniž bychom si uvědomovali rozdíl, říkáme o nich, že jsou odpovědní. Jenže ouha! To není odpovědnost, ale přizpůsobivost, pro kterou má čeština jeden jediný výraz a tím je poslušnost. Odpověď, zda jste si vychovali kolem sebe odpovědné nebo poslušné naleznete velmi rychle. Máte-li nastaveno ve firmě spoustu „shora definovaných požadavků na kontrolu a vykazování“ či pokud jsou mzdy zaměstnance závislé na rozhodování osoby nad ním, na jeho podpisu a subjektivním názoru, pak rozhodně patříte k staré gardě, která ví, jak vychovat poslušné zaměstnance a máte k tomu i vytvořeny podmínky. Pokud jsem Vás teď nadzvedla na židli, zkuste si odpovědět na otázku, co by se stalo, kdybyste od zítřka zrušili všechny zákazy, příkazy a nařízení. Co by se stalo, kdyby přestali ve vaší firmě fungovat vedoucí a nadřízení, kteří schvalují mzdu nebo rozhodují o vyhazovu či povýšení, či definují, co se má dnes udělat a kam se to má zapsat, zkuste si představit, co by se ve vašem stávajícím systému řízení změnilo, kdyby si od zítřka byli všichni rovni a jak by se změnila komunikace na poradách, kdyby všichni požili pilulku pravdomluvnosti. Chovali by se a mluvili by všichni tito lidé stejně? Pokud o tom vážně pochybujete, pak máte kolem sebe poslušné stádo ale nikoliv odpovědné zaměstnance a dostali jste se do pasti ovládání, přikazování a neustálého určování toho, co a jak se má dělat.

Možná si nyní vybavujete, jak často Vás rozčiluje, že musíte svým podřízeným dávat rady, JAK se má něco udělat. Že za Vámi často chodí s problémy a odchází s řešením, které pro něj vymyslíte a rozhodnote Vy. Že byste si často přáli, aby přišli s nějakým smysluplným návrhem, ale oni nepřichází. Že Vám často připadají jako poslušné ovce, které čekají, kam je povedete. Možná už teď zjišťujete, že sladkost toho, že nikdy neodmlouvají a plní příkazy a pokyny bez diskuze má svoje stinné stránky. Zdánlivě to vypadá, že Vám souhlasným postojem a plněním příkazů šetří čas, ale skutečně ho Vám nebo fimě šetří? Bohužel zástupy poslušných zaměstnanců jsou faktem ve velké většině českých firem, ale je to důsledek našeho způsobu výchovy a řízení, nikoliv problém osobnosti českého zaměstnance, jak se tento stav často bagatelizuje, aby se našel rychlý viník.

Teď určitě čekáte, že přejdu na ty odpovědné, a máte pravdu. Základní rozdíl mezi odpovědným, neodpovědným a poslušným zaměstnancem by se dal popsat na vymyšleném příkladu z pracovního prostředí:

Zákazník Vás právě informoval o obrovském průšvihu na zakázce, která dorazila k němu do skladu, a Vy víte, že kromě poprasku to firmě způsobí také obrovské finanční sankce a vícenáklady. Svoláte poradu týmu, abyste je s celou situací seznámil.

Neodpovědný zaměstnanec odmítne jakoukoliv odpovědnost a přinese s sebou „důkazy“ o tom, že chyba je na straně jiného oddělení. Jeho argumentace je postavena z větší míry na vodě a cítíte, že jsou to spíše výmluvy a přehazování odpovědnosti než čistá pravda. Není to ostatně poprvé, co se takto chová. Situaci Vám nijak nepomáhá řešit, naopak ještě více stresuje všechny kolem a víří kolem sebe „blbou náladu“ a pocit, že ho se to netýká.

Poslušný zaměstnanec na Váš požadavek na stržení prémií celému jeho oddělení a nařízení náhradní směny na víkend bez odmlouvání přistupuje. Nevidí jiné řešení než to, které jste navrhl a je ochoten za něj převzít veškerou odpovědnost. Nemáte z celého závěru vůbec dobrý pocit, protože si uvědomujete, že jste vlastně nic nevyřešili, jen jste vytáhli rákosku z šuplíku.

Odpovědný zaměstnanec však s výsledkem celého jednání není spokojen a nebojí se Vám to také před ostatními otevřeně sdělit. Uznává nároky zákazníka i pochybení výroby, ale nesouhlasí s Vaším rozhodnutím, protože toto rozhodnutí poškodí velké množství lidí, aniž by jim umožnilo nápravu. Považuje tento Váš návrh za demotivační protože nikomu nepomůže. Navrhuje, že s oběma kolegy navštíví zákazníka, aby zjistili co nejdříve více detailů k celému problému a zachovali se zákazníkem především dobré vztahy. Na poradu zároveň přináší podklady z informačního systému a navrhuje od zítřka změnit část procesu a výstupní dokumenty tak, aby se nemohla situace opakovat, protože si uvědomil, že v procesních krocích chybí jeden postup, který by problém odhalil včas. V případě, že toto opatření bude fungovat a prokáže se jeho přínos zlepšením výstupní kontroly, chce po Vás, abyste vykompenzoval všem poškozeným odebrané peníze za nevydařenou zakázku a toto lidem i dopředu sdělil. Nakonec odcházíte z porady s dohodou a s dobrým pocitem že to nebyl ztracený čas.

Které zaměstnance máte Vy na palubě? A které byste si tam přáli? A chcete takové? Dokážete připustit, že ODPOVĚDNÝ zaměstnanec není přírodní úkaz, ale produkt způsobu vedení, změny firemní kultury a Vaší komunikace?

(Ne)věříte, že je to možné? Pak sledujte další díl tohoto článku. Budeme pokračovat zásadami, které používají „nevýchovní“ rodiče na děti a které fungují stejně dobře i při vedení zaměstnanců na cestě od NEodpověnosti a poslušnosti k ODPOVĚDNOSTI a motivaci.

Máte-li pocit, že nemáte kolem sebe odpovědné zaměstnance, znamená to, že jim odpovědnost nikdo nepředal, nebo pouze „naoko“. Chcete-li, aby Vaši zaměstnanci byli odpovědní, jako ten z našeho fiktivního případu, pak musíte nalézt způsob, jak jim tuto odpovědnost znovu vrátit. Sledujte další díl tohoto článku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>